Šabat u nás doma
To, že moje spolubydlící budou na víkend doma, se pozná především podle toho, že jsou v pátek ráno v kuchyni talíře s namočenou cizrnou a fazolemi. Moje spolubydlící jsou praktikující židovky, takže od pátečního soumraku do sobotního večera se nikdo nesmí dotknout sporáku nebo varné konvice. Všechno vaření je tedy potřeba odbýt v pátek během dne.
Ráno je většinou ještě chvilka klidu. Občas jsou spolubydlící ještě ráno v práci, občas dokupují na trhu potřebné ingredience na večer. Zhruba v půli dopoledne začne úklid a vaření. Většinu příprav v kuchyni vždycky obstarává Nave, dvacetiletá izraelská studentka hudby, která mimo jiné taky zbožňuje Jižní Koreu. Při vaření šabatové večeře tedy kuriózně zní bytem korejská popová hudba a Nave postupně připravuje pečenou zeleninu, kuskus, luštěniny a saláty.
Během odpoledne doráží první hosté. Šabatová večeře je vždycky potřeba s někým sdílet. Když zrovna spolubydlící nejedou na víkend za rodiči mimo Jeruzalém, zvou k nám každý týden své známé a kamarády. Hosté většinou dorazí posledními autobusy, které přijíždí zhruba dvě hodiny před západem slunce. Poté až do sobotního večera jezdí jen taxíky (s šabatovou přirážkou) a ve východním Jeruzalémě arabské autobusy. Většinou to dopadne tak, že hosty zdvořile pozdravím, ale pak se ještě na chvíli schovám k sobě do pokoje a doháním práci do školy. Moje lámaná hebrejština ještě nestačí k několikahodinové konverzaci, takže si raději šetřím slovní zásobu až na večeři.
Těsně před tím, než slunce zapadne, se všude rozsvítí (kromě pokojů, kde se spí), v kuchyni se připraví várnice s horkou vodou na celou sobotu a jídlo se vyloží na velké ohřívací desky, které udržují jídlo teplé celý šabat. Nakonec se zapálí pár svíček na polici vedle jídelního stolu.
Samotná večeře pak začne tradičně. Hosté se postaví okolo stolu a jeden ze zúčastněných odříká modlitbu nad sklenicí vína a požehnání nad chlebem. Potom se jí, a to velice vydatně. Většinou rozumím, o čem se konverzuje, ale do vyprávění historek v hebrejštině se zpravidla ještě nepouštím. Spíš poslouchám hosty, kteří se u nás sejdou. Občas jsou to studenti z univerzity, občas ortodoxní židé, občas cizinci žijící v Izraeli. Ti z hostů, co přijeli z daleka, u nás často zůstanou i přes noc a celý další den.
V sobotu ráno je v bytě velice dlouho ticho. Žádná ze spolubydlících téměř nikdy nevstane před desátou či jedenáctou. I po probuzení se holky jen nonšalantně přemístí do křesel v obýváku, přinesou si jídlo z kuchyně a den spokojeně proleží. Občas vytáhnou knížku.
Poklidný a líně plynoucí den se potom pozvolna přemění na podobně ospalý večer. Návštěvy odjedou prvními autobusy, v kuchyni se vypojí ohřívací desky a unaveně se dojídají zbytky šabatového jídla. Holky jdou po soumraku většinou rychle pracovat na svých úkolech do školy.
Nave říká, že má šabat ráda, protože je to jediný den, který ji donutí být teď a tady, přerušit shon a doopravdy si odpočinout. V tom s ní souhlasím a takhle to zní hezky. Na druhou stranu, když nám tu jednu pochmurnou lednovou sobotu v půli dne vypadly pojistky, holky jen seděly v obýváku v šeru s vypojeným přímotopem. Tak jsem jakožto neznaboh zmáčkla o sobotě čudlík, všude se rozsvítilo, a já šla k sobě do pokoje nesvátečně pokračovat v úkolu z hebrejštiny.
Kateřina Velíšková
Lekce z Jeruzaléma 2: O denním životě a konfliktu
Dlouhotrvající konflikt a obyčejný denní život v Jeruzalémě existují vedle sebe a nehledě na politickou situaci zde člověk téměř každý den potká známky obojího.
Kateřina Velíšková
Lekce z Jeruzaléma: 1. Cizinci to mají jednodušší
Ačkoli to možná zní zvláštně, cizinec ze Západu smí v Izraeli i Palestině překračovat hranice, které jsou pro místní často nepřekonatelné.
Kateřina Velíšková
Noc u Mrtvého moře
Na co člověk myslí, když po roce odjíždí z Izraele? A jaké to je mít kamarády rozeseté po různých koutech světa?
Kateřina Velíšková
O běhání v Palestině a taky o tom, jaké neziskovky mají smysl
V Jeruzalémě jsem začala běhat s palestinskou organizací. Stala se z toho jedna z věcí, která mi tady dává největší smysl.
Kateřina Velíšková
Na checkpointu v Izraeli
Aneb o hranicích mezi lidmi, byrokracii a taky o věcech, kterých si cizinec cestující v Izraeli a Palestině vůbec nemusí všimnout.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Přímý přenos Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti
Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Místopředseda slovenského parlamentu a šéf vládní Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko...
Kdo je Matěj Ondřej Havel? Skaut a učitel dějepisu může nahradit Langšádlovou
Za jeho životopis by se nemusel stydět ani Mirek Dušín z legendárních Rychlých šípů. Nástupcem...
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 994x