A ty jsi ze Západu nebo z Afriky? O nerovnosti v Izraeli
O výsadách a privilegiích člověk v poslední době slyší často. Ať už jde o zemi původu, barvu kůže nebo rodinu, do které se člověk narodí, tyhle vnější charakteristiky náš život často určují více, než bychom čekali. A přestože velká část pozornosti médií se soustředí na Izraelsko-Palestinský konflikt, problémy sociální nerovnosti a diskriminace v izraelské společnosti se dají nalézt i na jiných místech.
Jedna z oblastí, kde se nerovnost v izraelské společnosti projevuje nejvíce, je etnický původ. Základní dělící čárou mezi židovskými obyvateli Izraele je totiž to, jestli jsou původem Aškenazim nebo Mizrachim. Aškenázští židé jsou původem z Evropy (především z východu) a ze zemí západního světa, Mizrachim pochází z Blízkého východu a Afriky. Tohle jednoduché rozdělení má ale dalekosáhlé důsledky na ekonomické a sociální postavení Izraelců i v dnešní době.
Stát Izrael byl totiž v mnoha ohledech založen především aškenázskými židy. Mizrachim, kteří přišli ve velkých vlnách během padesátých a šedesátých let, často dorazili do již vybudovaného systému, kterému se museli přizpůsobit. Ideály kultury, vzdělanosti a civilizace byly mnohdy spojeny právě se zeměmi západního světa a od židů z východu se často očekávalo, že se do té správné kultury musí teprve civilizovat.
Rozdíly mezi oběma skupinami se po čase obrousily a jsou dnes méně vidět, pravdou ale je, že mezi oběma skupinami jsou doteď významné rozdíly v příjmech i ve společenském postavení. Zatímco aškenázští židé jsou nadprůměrně zastoupeni na manažerských postech, v akademii i v politice, Mizrachim jsou stále více přítomni na periferii a v hůře placených profesích. Rozdělení to samozřejmě není v žádném případě absolutní, ale i mezi našimi profesory na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě jsme jen těžko hledali kohokoli s blízkovýchodními kořeny.
Kromě toho v Izraeli doteď funguje téměř bezmyšlenkovité škatulkování lidí dle jejich původu. Často jsou to věci, které cizinci uniknou: jaký má dotyčný přízvuk, z jaké části Izraele pochází nebo jakou poslouchá hudbu. Z těchto a jiných ukazatelů tak našinec bleskurychle pozná, odkud dotyčný pochází a kam si ho tudíž má etnicky i kulturně zařadit.
Jestli pro mě něco charakterizuje Izrael, tak je to možnost zblízka se učit o lidech, o mísení kultur a komplexní společenské a politické problematice. Izraelsko-Palestinský konflikt je přitom jen jedna rovina, ze které se dá na izraelskou společnosti nahlížet. Jedním z dalších úhlů pohledu jsou úspěchy a neúspěchy integrace židů z mnoha koutů světa a rozdíly v jejich společenském postavení, například mezi židy z Etiopie a židy z Ruska.
Tyto zdánlivě překonané rozdíly totiž nadále určují mnoho ze společenského i politického dění. Přestože se izraelská společnost v mnohém posunula a Mizrachim jsou dnes daleko vzdělanější a mají vyšší příjmy než v minulosti, úroveň sociální nerovnosti bohužel vzrostla také. Mnozí Mizrachim mají tudíž vcelku oprávněný pocit, že jim rovné postavení stále uniká, což následně hraje roli i v politice. Zatímco v průměru bohatší aškenázští židé volí ve volbách více doleva, tradičnější a v průměru chudší Mizrachim dávají často přednost pravicovým stranám.
Tato situace samozřejmě není unikátní pro Izrael. Příklady situací, kdy etnický původ výrazně ovlivňuje možnosti, které se jednotlivci dostanou, lze nalézt i u nás doma v Evropě. Izrael tudíž může sloužit zároveň jako příklad úspěšné integrace velkého množství imigrantů ze všech koutů světa a zároveň jako příklad přetrvávající společenské nerovnosti, které se jen velmi těžko zbavuje.
Kateřina Velíšková
Lekce z Jeruzaléma 2: O denním životě a konfliktu
Dlouhotrvající konflikt a obyčejný denní život v Jeruzalémě existují vedle sebe a nehledě na politickou situaci zde člověk téměř každý den potká známky obojího.
Kateřina Velíšková
Lekce z Jeruzaléma: 1. Cizinci to mají jednodušší
Ačkoli to možná zní zvláštně, cizinec ze Západu smí v Izraeli i Palestině překračovat hranice, které jsou pro místní často nepřekonatelné.
Kateřina Velíšková
Noc u Mrtvého moře
Na co člověk myslí, když po roce odjíždí z Izraele? A jaké to je mít kamarády rozeseté po různých koutech světa?
Kateřina Velíšková
O běhání v Palestině a taky o tom, jaké neziskovky mají smysl
V Jeruzalémě jsem začala běhat s palestinskou organizací. Stala se z toho jedna z věcí, která mi tady dává největší smysl.
Kateřina Velíšková
Na checkpointu v Izraeli
Aneb o hranicích mezi lidmi, byrokracii a taky o věcech, kterých si cizinec cestující v Izraeli a Palestině vůbec nemusí všimnout.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 994x