Jak to vypadá, když Izrael slaví sedmdesáté narozeniny

22. 04. 2018 19:46:19
Nekonečné modrobílé davy v ulicích, přelety stíhaček nad městem a vlajky na každé lampě. Aneb jaké to je zažít Den nezávislosti v Jeruzalémě.

Když člověk vyroste v jedné kultuře a jedné zemi, o spoustě věcech si myslí, že jsou přirozené a že “tak byly vždycky”. Často je to teprve, když tuhle realitu konfrontuje s jiným prostředím nebo jiným názorem, kdy se dovede na nejrůznější zvyky, tradice a společenské vzorce podívat z větší perspektivy. Jednou z těchto věcí jsou i státní svátky a obecně řečeno patriotismus.

Přestože jsem já osobně komunistické Československo nezažila, mám pocit, že mnoho lidí z Česka má stále lehkou nedůvěru ke všem centrálně organizovaným státním oslavám, ještě o to více, když jsou do nich zapojena i armádní cvičení. Třeba Německo je toho ještě daleko extrémnější případ a moji němečtí kamarádi mi často vyprávěli, jak se i při mistrovství světa ve fotbalu veřejně debatuje nad tím, kolik vlajek je “už moc”. Na druhou stranu moji američtí spolužáci jsou zvyklí na úplně jinou realitu. Přísahy k vlajce ve školách, nesmírná úcta k vojákům, obrovské oslavy na den nezávislosti a státní vlajka jako součást popkultury. Tento týden jsem k těmto perspektivám přidala ještě další, izraelskou.

Izrael je teď místo, kde jsou všechny ideologie a náboženství na očích a mají obrovský vliv. Co se týče nacionalismu a budování národní identity, tak to se Izraeli doopravdy daří. Už jen při krátké procházce po Jeruzalémě si člověk povšimne, kolik péče se věnovalo jménům ulic (často biblická nebo z dějin židovstva), rozmístění naučných a památečních cedulí i muzeím a památníkům. Při studiu si také nelze nepovšimnout, jak je národní narativ přítomný ve výuce, v médiích a v neposlední řadě i při státních svátcích.

Tento pátek slavil Izrael svůj sedmdesátý den nezávislosti. Již s předstihem visely všude v ulicích vlajky a modrobílé ozdoby a prodejci nabízeli nepřeberné množství nejrůznějších předmětů s motivy izraelské vlajky. Samotný večer v den nezávislosti v Jeruzalémě pak vypadal jako jedna obrovská pouliční oslava, tedy alespoň v židovské části města. Hlavní třídou v západním Jeruzalémě proudily nekonečné davy lidí v modrobílém, spousta lidí měla na zádech navázanou vlajku a spousta si zakoupila jeden či více z tematických předmětů. Ty zahrnovaly vše od plastových modrobílých kloboučků po velmi populární obrovská nafukovací kladiva s ostny. Byl velký ohňostroj, promítalo se na budovy a v ulicích byly rozestavěny DJ pulty, u kterých tančily všechny ty obrovské modrobílé davy. Hlavní třídou se vůbec nedalo projít.

Izrael si za sedmdesát let své existence dal nesmírně záležet na budování národní identity a patriotismu. Je to přirozené, imigranti se do něj stěhovali ze všech koutů světa a jejich jediné pojítko byly různé druhy judaismu. Stát proto investoval obrovské úsilí do vytváření nových tradic, nové jednotné izraelské identity a pocitu sounáležitosti. V mnoha věcech to byl úspěšný projekt, o čemž svědčí i samotné páteční oslavy.

Jenže člověk, obzvlášť pokud má perspektivu externího diváka, nemůže zároveň nepřemýšlet nad tím, koho ten samý projekt vylučuje a zanechává mimo tuhle národní bublinu. Nacionalismus je velmi silný nástroj, který dovede přimět spoustu velice rozdílných lidí ke spolupráci a soužití. Jenže jako takový taky potřebuje určit, kdo jsou ty ostatní, co do jeho skupiny nepatří. Spousta těchto oficiálních oslav má pak příchuť toho, že se věci dělají davově a bez velkého přemýšlení, jen aby člověk nezůstal mimo. Mnoho lidí si tak koupilo obrovské nafukovací kladivo nebo sekeru s vlajkou Izraele, protože to okolo nich dělali všichni. Den předtím také zněly Izraelem sirény, které připomínaly památku na padlé vojáky a oběti terorismu. Je při nich zvykem se zastavit, vzpomenout na zesnulé a počkat, než siréna dozní. Samotné neuposlechnutí tohoto nepsaného pravidla se ale tak najednou proměňuje v silné politické stanovisko, kterým se člověk vymezuje proti izraelskému národu.

Davem na hlavní třídě jsem procházela se dvěma kamarádkami. Jedna z nich je Němka, která konvertovala k islámu a běžně nosí přes vlasy šátek. Když jsme vcházely do židovského davu, uvázala si svůj šátek na hlavě jinak, tak, jak ho nosí židovky, protože měla jednoduše strach z toho, jak by na ni lidé reagovali, kdyby si ho nechala “po muslimsku”. Když jsme ten samý večer procházely starým městem, které je z většiny arabské, bylo v něm ticho a prázdno. Obchody měly už večer zavřeno a jen pár zbloudilých turistů hledalo hotel.

Tím vším chci hlavně říct, že patriotismus a všechny tyhle oslavy národa mohou být mocným prostředkem k tomu, aby lidé cítili, že žijí v určité komunitě a mají spolu něco společného. Zároveň je to ale nástroj, který nevyhnutelně taky vylučuje ostatní a snadno může sklouznout k mentalitě “my a oni”. Jsem nesmírně ráda, že jsem mohla tyhle izraelské oslavy vidět. Ale upřímně jsem ještě raději, že jsem je viděla s perspektivou cizince.

Autor: Kateřina Velíšková | neděle 22.4.2018 19:46 | karma článku: 21.34 | přečteno: 612x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 481 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 233 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 994

Student, co se nějak ocitnul v Jeruzalémě. Na místě, které je neuvěřitelně různorodé, plné protikladů a taky trochu šílené. Tak bych o něm chtěla psát.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...