Jak vypadají současné protesty v Gaze podle různých lokálních i světových médií? A jak moc nás ovlivňuje to, kde získáváme informace?
V Gaze se v pátek 30. března protestovalo. Vím o tom taky jen ze zpráv, protože do Gazy se dostanou jen humanitární pracovníci a pár novinářů. Je to malé palestinské území u Středozemního moře, které je jen zhruba 360 km2 velké, ale ve kterém žije asi 1,8 milionu lidí. Území je pod palestinskou samosprávou (vládne v něm hnutí Hamás), ale Izrael stále kontroluje dovoz a vývoz, vzdušný prostor i okolní moře. Z Gazy do Izraele se dá dostat pomocí několika hraničních přechodů, přejít hranici ovšem smí jen velmi malé množství lidí, kteří pracují v Izraeli nebo potřebují zdravotní péči. Gaza má také asi dvanáct kilometrů dlouhou hranici s Egyptem, ale i ta je přísně střežená. Území je hustě zalidněné, velice chudé a trpí také nedostatkem dodávek energie, vody i základních surovin.
Tento pátek v Gaze začaly protesty, které mají trvat až do květnového výročí vzniku Izraele, kterému Palestinci společně s následnou válkou říkají Nakba neboli katastrofa. Desítky tisíc Palestinců protestovaly za návrat do předválečné Palestiny, šestnáct lidí zemřelo a minimálně stovky byly zraněny.
Nechci tu popisovat celou historii Gazy a už vůbec ne vynášet rychlé soudy o tamější politické situaci. Tenhle článek má být totiž o něčem trochu jinačím: o zdrojích, které člověk čte.
Naprostou většinu zpráv člověk získává z druhé ruky. Ať už je to z novin, z internetu nebo od souseda, naše názory se utváří podle toho, jaké informace konzumujeme. A páteční protesty v Gaze jsou toho ukázkovým příkladem.
Člověk z Česka se o protestech s největší pravděpodobností dověděl z českých zdrojů. Ku příkladu iDnes o nich informovala článkem “Na hranicích Gazy protestují Palestinci, nejméně patnáct lidí zemřelo”.
Izraelci se o protestech dočetli například z populárních bezplatných novin Jisra'el ha-jom (Izrael dnes), zatímco Palestinci četli například článek na stránkách novin al-Kuds (Jeruzalém). Popis zpráv v jednotlivých článcích se ale diametrálně lišil. Izraelský článek dával důraz na násilí Palestinců a dal velký prostor k vyjádření izraelské armádě. Palestinský článek se, vcelku logicky, soustředil na raněné a mrtvé a zdůrazňoval nadměrné použití síly izraelské armády. Izraelské zprávy byly doplněny hrozivou fotkou protestujících na pozadí černého dýmu a ty palestinské fotografií poklidného zástupu mužů i žen.
Rozumím tomu, že naprostá většina Čechů si jen tak nepřečte článek v arabštině či hebrejštině. Ti, co ovládají angličtinu, se ale mohou podívat na odlišnosti v popisu události už jen britskou BBC. Ještě o něco jinačí pohled pak člověk získá, když se podívá na texty Al-Džazíry.
Už na takhle malém vzorku článků se dá ukázat, nakolik se vyznění jednotlivých textů liší. Pokud si člověk přečte jen jeden z nich, je důležité, jestli titulek uvádí, že protestující “zemřeli” nebo je “zabila izraelská armáda”. Důležitá je i doprovodná fotografie. Vidíme na fotce protestující dav s dýmem z pneumatik, nebo odnášení raněných? Vidíme protest z pohledu izraelské armády, anebo Palestinců? Tyto a jiné faktory mají velký vliv na to, ke které straně budeme cítit větší sympatie.
Když si člověk čte zprávy, je potřeba mimo jiné taky přemýšlet nad tím, pro jaké publikum je článek napsán a co ovlivňuje jeho vyznění. Případ protestů v Gaze je samozřejmě extrémní, protože popisuje extrémně polarizovanou situaci. Ale ať už si člověk čte o izraelské politice nebo domácím dění, vždy se hodí podívat se na různorodé zdroje, které situaci popisují z více úhlů. Pokud ve zprávách vidíte jen obrázky zraněných a izraelské ostřelovače, budete o situaci přemýšlet jinak, než když uvidíte masu protestujících s šátky okolo hlavy, jak házejí kameny. Při získávání informací o něčem tak kontroverzním, jako situace v Gaze, je tedy obzvlášť důležité vidět kontrastující popisy událostí z různých stran. Neznamená to, že kvůli tomu člověk musí změnit vlastní názor, ale minimálně mu to přinese větší porozumění o tom, jak k věci přistupují ostatní. Jen málo věcí je totiž úplně černobílých, a co se týče Izraele a Palestiny, tohle pravidlo platí dvojnásob.
