Jak se správně potkat
Jsme tři: já a dva kamarádi. Stojíme u kraje silnice asi deset kilometrů západně od Jeruzaléma, kde jsme se po celodenním výletě ocitli. Stopujeme při západu slunce a začíná se ochlazovat.
Sotva Tim stihne dojíst banán, zastaví nám velké černé kombi se čtyřmi dětmi a jednou ortodoxní židovkou za volantem. Děti se smrsknou dozadu do třetí řady a my nastoupíme. Konverzace probíhá v angličtině i hebrejštině, dle toho, která slova se nám dříve vybaví.
Rodina bydlí v osídlení na Západním břehu blízko Jeruzaléma. Pálí nás jazyk a chceme se jí na to vyptat, protože tahle osídlení odsuzují všechny vlády světa kromě té izraelské. Paní je ale rychlejší a pokládá nám zvídavé otázky o tom, proč tu studujeme a taky odkud jsme.
Tim odpoví, že je z Německa. Žena viditelně znervózní a trochu zaskočeně odpoví:
„Víte, to je pro mě takové nepříjemné… Oba dva mí rodiče byli z Polska…”
Můj devětadvacetiletý kamarád narozený v roce 1989 moc neví, co na to odpovědět. Nakonec řekne: „No, my se o tom samozřejmě hodně učíme a studujeme to, ale ani moji rodiče válku nezažili, takže je to ode mě už trochu daleko.”
Za chvíli vystoupíme na semaforu, poděkujeme a vydáme se na tramvaj.
„Stává se mi to tu v Izraeli hrozně často,” naváže Tim a mě to upřímně překvapí, „že se na mě lidi dívají jinak, když zjistí, že jsem Němec. Řeknou, že si nemůžou pomoct, ale když jim řeknu, odkud jsem, že prý to s nimi něco udělá a nekoukají se pak na mě stejnýma očima.”
Trochu mě to zarazí. Jako člověku z Česka mi to přijde zvláštní, protože doma vcelku častý a bezprostřední kontakt s Němci vůbec nedovolí takový distanc, a hlavně takové zjednodušení. Vybaví se mi ale nedávná situace podobného rázu, kdy jsem se při návštěvě jeruzalémského muzea Holocaustu Yad Vashem v šatně zapovídala s blonďatou upravenou paní z Texasu. Ona odcházela, já přicházela. S pohnutým výrazem v očích mi pověděla, že se jí z toho všeho svírá srdce, ale že je jí to taky zvláštní, protože se přátelí s pár Němci a jsou to milí lidé. Nechci si tu dělat legraci z jedné bezprostřední věty vyslovené ve frontě na kabát ani zlehčovat historii, jen chci ukázat, jak mohou takové maličkosti být v českém kontextu zvláštní.
Sedíme v tramvaji na modrých sedačkách, venku je tma a vedle nás pejzatý kluk něco brebentí do telefonu francouzsky.
„Už vím, na co jsem se měl v tom autě zeptat,” řekne Tim nakonec. „Jestli si myslí, že by bylo lepší, kdybych sem vůbec nepřijel.”
Byla by to podle mě skvělá otázka. Samozřejmě, takhle byla vyslovená trochu do prázdna, ale to neznamená, že nemělo cenu ji říct i takhle dvěma českým kamarádům v tramvaji.
Jestli něco pomáhá k tomu, že si s člověkem z Německa automaticky nespojím na prvním místě Holocaust, tak je to normální každodenní kontakt, blízkost a víc informací. Takže pak s trochou optimismu může být pozitivní vývoj i to, že ta paní z osídlení svezla pár minut autem vousatého kluka z Německa s botami od bahna.
Kateřina Velíšková
Lekce z Jeruzaléma 2: O denním životě a konfliktu
Dlouhotrvající konflikt a obyčejný denní život v Jeruzalémě existují vedle sebe a nehledě na politickou situaci zde člověk téměř každý den potká známky obojího.
Kateřina Velíšková
Lekce z Jeruzaléma: 1. Cizinci to mají jednodušší
Ačkoli to možná zní zvláštně, cizinec ze Západu smí v Izraeli i Palestině překračovat hranice, které jsou pro místní často nepřekonatelné.
Kateřina Velíšková
Noc u Mrtvého moře
Na co člověk myslí, když po roce odjíždí z Izraele? A jaké to je mít kamarády rozeseté po různých koutech světa?
Kateřina Velíšková
O běhání v Palestině a taky o tom, jaké neziskovky mají smysl
V Jeruzalémě jsem začala běhat s palestinskou organizací. Stala se z toho jedna z věcí, která mi tady dává největší smysl.
Kateřina Velíšková
Na checkpointu v Izraeli
Aneb o hranicích mezi lidmi, byrokracii a taky o věcech, kterých si cizinec cestující v Izraeli a Palestině vůbec nemusí všimnout.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů. Vyvolalo kritiku
Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom...
Do konce roku by se mohlo konat další jednání české a ukrajinské vlády, řekl Fiala
Do konce letošního roku by se podle premiéra Petra Fialy mohlo konat další společné jednání české a...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 994x