smutné je, že zbytečné utrpení je na obou stranách

vám karma a piště takhle dál

Zajímavé čtení, myslím ale, že vzhledem k tomu, že normalizace za Gustáva Husáka byla poměrně veselým a kulturně plodným obdobím, pakliže je to v Izraeli stejné, není třeba věšet hlavu.

Ve Východním Jeruzalémě žije asi tři sta osmdesát tisíc Arabů, krátce po válce v roce1967 zavedl tam izraelské státní zákony, nabídl Arabům žijícím ve městě plné izraelské státní občanství včetně pasu a volebního práva. Nabídku však přijaly jen asi dva tisíce, kdežto ostatní ji odmítli. Ti tedy obdrželi izraelský občanský průkaz opravňující je k neomezenému volnému pohybu po Izraeli i k účasti na národním a nemocenském pojištění. Získali tedy veškeré výhody izraelského státního občana; k plné rovnoprávnosti jim chybělo pouze plné státní občanství zahrnující volební právo do Knesetu a cestovní pas Po získání občanství byli izraelští Arabové zrovnoprávněni s židovskými obyvateli Izraele. V porovnání s Araby v sousedních zemích získali paradoxně ještě větší práva. V současné době mají izraelští Arabové vlastní politické strany, zastoupení v Knesetu, vlastní školy, možnost studovat na izraelských univerzitách, možnost ošetření v izraelských nemocnicích, právo na pobírání sociálních benefitů atp.

No a co, Češi měli protektorátní občanství, a přece také nebyli spokojeni.

Ale ten konflikt má řešení s použitím principu současného třeba dvacetiletého míru za budoucí území s nabídkou hranic podél tzv. zelené linie.

Podrobnosti viz mé diskuze pod jinými blogy.